Sezóna 2022 – co vám možná uniklo

Víte co je na cyklistice nejlepší? Cyklistická sezóna vlastně nikdy nekončí! Kdo viděl pár posledních cyklokrosů bude určitě souhlasit. Trio MVDP, VVA a TP nám dělá i tu „zimní přestávku“ hodně poutavou a jsou to nejen oni na koho je zajímavé se podívat. Než nám ale nová sezóna vypukne naplno, dovolím si „pod stromeček“ sepsat pár osobních postřehů ze sezóny právě minulé. A nejedná se pouze o výkonnostní stránku cyklistických hvězd, ale i tu technologickou, která nás také náramně baví. A omlouvám se za dlouhou odmlku, omluvenku v tiráži posílám. Pokud vás tohle čtení baví, dejte mi vědět.


Jak tubeless, horko a bajkeři zrychlují cyklistiku

Uznávám, že téma silničních tubeless setů je pro hobíka hodně kontroverzní. Nikoliv však pro profíka, zapřísáhlého milovníka galusek, násilím přetaženého na rychlejší a tlustší pláště a ve finále doslova dotlačeného na bezdušová provedení. Proč? Protože pokud chce být nejrychlejší na nedokonalém asfaltu, s bezpečnou rezervou v zatáčce, jistější na mokru s možnotí dominovat ve sjezdech, pak není jiná možnost než tubeless set na 4,5 bar, nejlépe v hookless provedení + diskové brzdy. To je jednoduchá realita dnešních dnů.

Nejpřesvědčivějším důkazem tohoto tvrzení není ani tak naprostá dominance bezduší na Paříž-Roubaix, Strade Bianche a jarních klasikách obecně, ale hlavně a především na Tour de France. Proč? Protože pokud jste někdy měli možnost se pohybovat ve Francii po silnicích Staré dámy, pak víte že mají do hladkosti italských povrchů hodně daleko. Tady se nahuštěná galuska na 10 stává utrpením a její nepřetržité poskakování na hrubém, záplatovaném asfaltu, činí jízdu velmi nepohodlnou, únavnou a ve sjezdech i nebezpečnou.

Tom Pidcock a jeho Pinarello Dogma F osazená pneu Continental GP5000 S TR Zdroj: Cyclist

Letošní Tour byla nejrychlejší v historii. Skončila průměrem 42km/h(!). Měřeno včetně stoupání a dojezdů na kopce.  Ano, závodí se agresivněji už od začátku, pokročilá aerodynamika dělá také své, platí vše co se píše třeba zde ale hlavní přičiny vidím především tyto:

1. Rekordní horko během poslední Tour

2. Přesvědčivý nástup tubeless setů.

Pokud je horko nepříjemnou komplikací, pak především pro domestiky, kteří musí odvádět černou práci během celé etapy. Ale jak víme z fyziky, hustota vzduchu v horkém počasí výrazně klesá a tím se snižuje výsledný aerodynamický odpor. Kupříkladu vrtulová letadla mají v extrémních vedrech problém odstartovat, ale cyklista jede při stejném výkonu rychleji. A pokud jste na vedro adaptován, apropos drtivá většina týmů na Tour dnes pečlivě sleduje teplotu oběhového systému svých jezdců (něco jako teplota vody v chladiči), pak je tedy horko do jisté míry výhodou. Nebo obráceně, zkuste si zajet DKOM při teplotě 15st C. Pokud se jedná o úsek o průměrné rychlosti nad 50km/h jste prakticky bez šance. Důvod? Výrazně vyšší odpor vzduchu než při 30st.C. Z čehož samozřejmě vyplývá jednoduché doporučení: na DKOM je nejlépe se vydat po poledni.

Apropos, 3 týdenní etapák v horku, pokud se vnitřní teplota vašeho těla pohybuje v adaptační zóně, umí udělat s vaší krevní plasmou divy. Ne nadarmo na olympiádě v Tokiu dominovali především jezdci z právě skončené Tour de France. Tuším že jim patřilo 10 z prvních 15ti míst včetně vítězného Carapaze. Ale zpět k tubeless.

To co předváděl Pidcock na letošní Tour, je doslova škola sjezdu a názorná ukázka jak využít pokrok v materiálové výbavě. Bez tubeless setů a diskových brzd by tohle možné nebylo. A TP moc dobře ví jak se do zatáčky správně položit. Technika je obdobná jako při MTB či cyklokrosu. Ostatně podívejte se sami. Jak se průjezd zatáčkou od časů Frooma změnil. I samotný Froomy (mimochodem zapřísáhlý přiznivec klasických čelisťových brzd) se v etapě do Alpe d'Huez divil.

Tom Pidcock ve sjezdu během vítězné etapy na Alpe d'Huez

Já osobně jsem adoptoval sestavu Zipp303+Pirelli TLR 28“ už před dvěma lety. Chápu, že většina ortodoxních silničářů se nikdy nezbaví obav ze stříkajícího mlíka po defektu, dofukování pneu před každou vyjížďkou, problematické instalace atd. a ještě dlouho (možná dosmrti) se tak budou kochat „duněním“ své pneu nacpané na 8barů. Někteří už ale ví o total efficiency své a vlastně jsme rádi, že si zatím v klidu můžeme vychutnat svůj „marginal gain“, než se TLR stane víceméně standardem…

A není to jen o materiálu. 

Nedalo se přehlédnout, že spousta profi jezdců má ve sjezdech opravdu velké mezery. Do očí bijící to bylo kupříkladu u Wigginse na Giru 2013, kam ho Sky poslalo bezprostředně po vítězství na Tour. Výsledek: Po několika pádech na mokru zjišťuje, že Giro není Tour a z tohoto etapáku odstupuje. Na Giru je typický rádius zatáčky jiný než na Tour, a pokud na mokru neumíte zavání to permanentním nebezpečím pádu. Snažil jsem se dopátrat, zdali se tato věc metodicky dostala i na youtube, ale vůbec ne. Fyzikální princip rychlého a bezpečného průjezdu zatáčkou (nejen) na mokré silnici jsem nikde vysvětlen a popsán nenašel. Takže v některém z příštích dílů si to ukážeme a řekneme si v čem spočívá tajemství bezpečného průjezdu zatáček.

7W/kg

Když jsme před 20ti lety začínali s wattmetry, tušili jsme co se stane. Stačí jedno číslo a můžeš získat angažmá v tom nejprestižnějším týmu. Jay Vine, Vuelta. Je třeba ještě něco dodávat?

Co to ve svém důsledku znamená? Je nyní neuvěřitelně snadné, kdekoliv na světě odhalit opravdový talent. Důraz je na to opravdový a kdekoliv. Celé to Zwiftování je vlastně permanentní přehlídka talentů, každý trénink či závod zaznamenaný na Stravě může znamenat, že druhý den vám zazvoní telefon z INEOSU nebo Jumba. A stačí jim tohle jedno jediné číslo + následná vstupní zdravotní prohlídka.

Watty kvalitu pelotonu definitivně změnily v přehlídku skutečně nejvýkonnějších organismů planety. Je jedno, zdali jste ze severní či jižní polokoule. Umíte 7W/kg? Cesta na Tour de France je otevřená. Watty (a technologický pokrok v tréninku obecně) urychlily dospívání talentů. Obrovským způsobem tak rozšířily počet adeptů na vítězství. Už nestačí pouze „jezdit na kole 5 hodin denně“.  Je třeba  1.ulovit talent a 2. dělat s ním správné věci  3.správně. Stará škola tomuto tempu definitivně nestačí a krevní doping, zdá se, je možno porazit pomocí znalostí o fyziologii a tréninkové adaptaci. Alespoň nové rekordy na spoustě ikonických kopců tomu napovídají. Zrovna dnes smáznul Tom Pidcock KOM na legendární Sa Calobře (20 minutové ikonické stoupání od moře na Malorce) a to hned o dvě minuty (VAM 1729).

Ani megatalent však sám o sobě nestačí. Jak bylo uvedeno, je třeba aplikovat nejen bod 1, ale i 2 a 3. Van der Poel by mohl vyprávět. Psali jsem  tom zde. I MVDP je určitě schopen se poučit ze svých nezdarů a zkrotit, tedy alespoň částečně, svou každodenní touhu po vítězství v zájmu velkých vítězství. Chtít do úniku v každé etapě na Giru, i tam kde nemám proti vrchařům šanci (viz. např.Mt.Rovere na videu čas 2:15) mírně řečeno nerozum. Takže ještě jednou. Vítězná mantra talent + správné věci + správně se i díky wattmetrům výrazně zefektivnila. Ale jak vidno, i megatalent se může přetrénovat či uzávodit.

AERO EVENEPOEL

Jak už několikrát dokázal mistr úniků Remco Evenepoel, aero pozice na silničním (nikoliv časovkářském) kole je nyní jeho „marginal gain“. Nestačí se opírat do pedálů 400W, je třeba také umět se při tom doslova schovat za svoji helmu. A to Remco umí dokonale. Jeho 20km sólo na letošním MS stylem „catch me if you can“ zřejmě doteď spousta jezdců nerozdýchala. Kouzlo Remcova sóla je právě v jeho dokolalé aerodynamice. Ostatně zvládnout jízdu průměrem blízkým 50km/h není jen tak.

 

 

A na závěr TROCHA TOHO „BULVÁRU“

Je Vingegaard novým králem?

Nerozumím, proč doslova nikdo (ani tým kolem Pogačara) neviděl v tomto dánovi výrazného kandidáta na vítězství na letošní Tour. Proč ty překvapené obličeje? Vždyť, už vloni byl na stupních (a to jel dlouho pouze jako doprovod pro Rogliče). Vždyť už vloni jako jediný byl schopen Pogačarovi konkurovat celou Tour, už vloni měl skvělou časovku a od té doby ještě vyrostl. Jumbo prostě umí své lidi připravit. (viz.bod 2 a 3)

Co je na tom překvapivého? Možná pouze to, že pár lidí na jaře prohlásilo, že Pogačar je nový Kanibal. Jenomže doba je jinde. Už není  možné být Kanibal. Viz. odstavec  7W/kg. Každý den se na kolo posadí tisíce nových možný „kanibalů“ a dříve nebo později si je skauti najdou. A Pogačar? Podle čísel se na letošní Tour s formou úplně nepotkal. Určitě tak mají se svým trenérem v letošní přípravě co dohánět. Zjevně nestačili dotrénovat aerobní výkon. Pokud by si Pogačar věřil, není přeci potřeba se pokoušet získávat bonifikační sekundy ve sprinterských dojezdech. Tyhle dva parametry (VLAmax a VO2max) jdou totiž proti sobě. Není možné být skvělý vrchař a vytrvalec a zárověň sprinter. (viz.bod 2 a 3) 

Po vítězné Pogačarově Tour 2021 se jeho osobní trenér Dr. San Millán nekompromisně opřel do zbytku startovního pole takto: “The Tour de France in fact has been one of the slowest first weeks, in comparison to the one-week stage races. And yet people are dead. That is the first thing. But the second thing is that people have made a lot of mistakes in their preparation at altitude training camps for the Tour. As they did already last year, like Ineos and Jumbo. Well, I would imagine that’s the case. Obviously Ineos messed up last year, like they did this year. And Jumbo didn’t work out last year, and it is not working this year either.”

Docela by mne zajímalo, jak se po letošní Tour Dr.SM zodpovídal před šejky :). Jeho trenérské chyby byly příliš evidentní. Pogačar jezdil VAM 1700 standardně i v lednu.

 

Kačeří helmy

Možná jste také zaregistrovali, jak na letošní Tour nafasovali jezdci do úvodního prologu zázračné, výrazně rozšířené, „kačeří“ helmy. Zázrak se však nekonal, vyhrál …  Yves LAMPAERT v helmě úplně konvenční. 

Může Primož vyhrát Tour?

Nepopírám, mám Primože Rogliče rád a přál bych mu alespoň ještě jedno velké vítězství. On je z těch, kteří mají vynikající dispozice. Pokud je ve formě jako na loňské Vueltě, není co řešit. Letos po všech peripetiích a zraněních nebyl. Ale pokud je, nedělá mu problém ani půlhodinový VAM 1900. To letos jezdci ani náhodou nepředvedli. Nebylo třeba. Rogličovi v rozhodujících momentech chybí kousek pověstného štěstíčka. Ale je to skutečně o štěstí? Jeho poslední pády na Tour a Vueltě nejsou jen souhrou nepříznivých okolností, jsou daní za zbytečný „výskyt“ v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Říká se tomu závodnická intuice. Není to snad ani tak nedostatek vytříbené techniky na kole, jak mu je často předsouváno, ale právě ta intuice, možná i koncentrace. Dá se však tohle nějak získat nebo dotrénovat? Uvidíme, moc bych mu to přál. Třeba za to že umí nezištně, nebo spíše za cenu vlastního zdraví, pomoci „svému“ lídrovi i s vykloubeným ramenem.

 

SKY/INEOS

Může mi někdo říct, jak je možné, že si spičkový tým nechá doslova popravit své dva nejlepší jezdce naprosto banálním způsobem? Ano narážím na Bernalův incident, kdy narazil v 60km/h rychlosti do zaparkovaného autobusu, kdy prováděli nácvik týmové časovky v plném provozu v hlavním městě Kolumbie Bogota. Nebo když si Chris F, oblékal větrovku v plné rychlosti na svém časovkářském speciálu tak nešťastně, že skončil v kamenné zídce. Tohle jsou prostě chyby které s profesním přístupem špičkového jezdce a týmu nemají moc společného. A úsměvná historka s dlouletým mágem sestavy sirem Brailsfordem? Kempuje v maringotce a snaží se vnést svoji teorii „marginal gains“ do fotbalu. Výsledek? Přečtěte si sami. Rovněž nedávný bankrot Wigova cyklistického týmu po kterém zůstaly 30ti milionové dluhy nesvědčí o reálném pohledu na svět kolem.

Je zřejmé, že týmovou přípravu svých jezdců považuje za jeden z pilířů soudržnosti a výkonnosti týmu většina oddílů. Vždyť se jedná o týmový sport.. Ne tak INEOS. Egan Bernal jezdí za svým otcem (vodičem na motorce) 300km tréninky v dešti ve své rodné kolumbii? Obávám se že doba kralování SKY je nenávratně pryč. Takhle se špičková cyklistika dělat nedá.

 

-------------

No a nakonec jak jsem slíbil, jedna osobní omluva a důvod(y) mé delší odmlky. 

 

Robert Kleiner, s1w.cz