K O N E Č N Ě__M Á M E__O T E V Ř E N O ! ... a těšíme se na viděnou v zázemí naší prodejny: Kosmonosy, Boleslavská 199

Nepřehřívá se vám motor?

Odpověď na tuhle zdánlivě jednoduchou otázku nebyla donedávna vůbec jednoduchá. Ano, možnost spolknout elektronickou „pilulku“, která zaznamená
vnitřní teplotu těla je tady už desítky let, ale ne každý je ochoten investovat do jednoho offline měření stovky dolarů, aby se dozvěděl, co měl vědět před hodinou.

Až vědci z curyšského technologického institutu greenTEG přišli s poměrně revolučním nápadem. Stačilo by přesně nasnímat povrchovou teplotu těla a zároveň znát příslušný tepelný tok v daném místě. Od tohoto nápadu, po několika letech experimentování, stovkách komplikovaných výpočtů a počítačových modelací se narodil první neinvazivní on-line snímač vnitřní teploty těla na světě CORE.

A má se čile k světu. Okamžitě po jeho uvedení na trh se strhla lavina zájmu. Bora HansGrohe, Deceuninck Quick Step, Astana Premier Tech, Qhubeka Assos, pokud bychom měli jmenovat alespoň některé týmy.

Abychom lépe pochopili v čem je kontinuální neinvazivní měření teploty jádra těla tak zajímavé, je třeba nejprve podniknout malý exkurz do tajemství tepelného komfortu těla. Jak víme už z přírodopisu, teplota tělesného jádra je u savců jednou z nejlépe střežených veličin. Už odchylky o desetinu stupně jsou životně významné a nutí tělo na ně reagovat. Významné reakce nastávají jak při podchlazení – například v ledové vodě, kdy tělo odepíná oběh v periferiích pro zachování životně důležitých orgánů (jistě jste zažili například brodění v potoce, kdy po pár desítkách sekund už potok zdánlivě nestudí) a stejně tak tělo reaguje pokud nastává přehřívání životně důležitých orgánů. Nejprve se snaží zvýšit krevní oběh a přebytečné teplo odvést přes zvýšenou teplotu pokožky a pokud to nezabere, mozek začne „vypínat“ zdroj tepla, v tomto případě pohybový aparát sportovce.


DVA PŘÍKLADY Z PRAXE

Ti z vás, kdo se zajímají o maratónský běh dobře vědí, že maratóncům se daří zaběhnout nejlepší výkony při teplotách do 10°C. Vše nad už ve svém důsledku výrazně snižuje výkonnost. Proč? Účinné chlazení je alfou i omegou pro udržení maximální výkonnosti vytrvalce. Je známo, že lidské tělo umí na mechanickou práci přeměnit pouze jednu čtvrtinu energie. Zbytek posílá v podobě „odpadního tepla“ přes pokožku ven. Pokud tedy jedete výkonem 350W, zhruba 1000W musí tělo umět uchladit. A v chladném počasí to jde pochopitelně lépe.

Letošní propršené Giro problém s přehříváním sice trochu usnadnilo, ale jak ukazuje následující graf, i v tomto počasí se dá slušně vařit. Pokud odevzdáváte pro svého lídra 400W, je třeba umět uchladit výkon 1200W.


Červená je v grafu teplota pokožky jezdce, modrá pak teplota jeho tělesného jádra v náročné etapě do Sestoly. I za těchto poměrně chladných a deštivých podmínek dosáhla jeho vnitřní teplota 39.1°C a je tedy více než pravděpodobné, že tělo muselo sáhnout po snížení výkonu.

 

JEDNA VĚC JE VĚDĚT, DRUHÁ UMĚT TOHO VYUŽÍT

Díky bezdrátovému neinvazivnímu teploměru CORE nyní existuje možnost znát každou sekundu nejen povrchovou teplotu pokožky, ale také velmi přesně určit i vnitřní teplotu těla. To nám otevírá celá škálu možností, jak tuhle znalost využít ve svůj prospěch.

 

AKLIMATIZACE NA PROSTŘEDÍ A ZÁTĚŽ

Pokud se celý rok chystáte na Váš den “D” v náročných klimatických podmínkách, pak to nejmenší je zkontrolovat si na místě během aklimatizace svůj cirkadiální cyklus. Teplotní monitoring 24x7 je to nejmenší co Vám může CORE nabídnout.

 

Pokud nejste schopni dostat své tělo na známé teplotní hodnoty ani v noci, téměř s určitostí Váš důležitý závod nedopadne. Stejně tak pokud máte těžký tréninkový blok a tělo v noci správně neregeneruje ale řeší teplotní problémy, je to pádný důvod se domnívat, že další pokračování v zátěži nepovede k růstu výkonnosti, ale k přetrénování.

 

CHLAZENÍ PŘI VÝKONU

Jakmile se nepřiměřeně zvýší vnitřní teplota těla, přirozené termoreguleční pochody v těle zareagují odklonem části krevního oběhu k podkožním vlásečnicím ve snaze zvýšit odvod tepla přes pokožku. Tím se ale logicky zmenší dodávka krve do svalů a jejich výkon. Pokud chceme výkon zachovat, je třeba zlepšit odvod tepla a snížit teplotu jádra. Je třeba si ale uvědomit, že teplota jádra se mění velmi pozvolna, násobně pomaleji něž tepová frekvence. Jakmile překročíme kritickou mez, návrat trvá poměrně dlouho (řádově jednotky až desítky minut). Termoregulace je u každého člověka velmi individuální proces a souvisí s celou řadou faktorů, včetně výživy, hydratace, ale i dědičných předpokladů a mnoha dalších vlivů. Je vhodné si individuálně otestovat, jaká strategie funguje konkrétně ve vašem případě a umět ji následně použít.

Snížení výkonu - velikost produkovaného wattového výkonu má samozřejmě nejvýznamnější vliv na oteplování jádra těla, jeho snížení ovšem nebývá vždy tou žádoucí nebo možnou strategií.

Chlazení větrem nebo alespoň větrákem je velmi vítaným pomocníkem každého vytrvalce. Kromě jiných výhod i pro zlepšení účinosti chlazení si cyklisté holí svoje nohy. Běžci jsou na tom o poznání hůře, proudění vzduchu při trojnásobně nižších rychlostech při běhu možnost účinného chlazení výrazně snižuje.

Polévání vodou je poměrně účinnný a hojně používaný způsob, jak pomoci termoregulačním pochodům v těle. Ovšem ne vždy a pro všechny je úplně příjemnou metodou.

Velmi rozšířenou pomůckou se staly ledové vesty, které jsou dnes prakticky standardní výbavou jezdců před časovkářským výkonem nejen v profi pelotonu.

A samozřejmě pečlivá strategie hydratace organismu před, během i po výkonu má obrovský význam, včetně teploty a osmolarity nápoje.

 

AKTIVNÍ FORMY ADAPTACE NA TEPLOTNÍ STRES

Spoléhat, že si tělo s náročnými podmínkami nějak poradí a případně upravit svou závodní či tréninkovou strategii o výše uvedené chladící mechanismy je určitě možné, nicméně mnohem účinnější je pokusit se tělo na teplotní stres adaptovat. A to hned z několika důvodů.

Jednou z možností jak to udělat je uspořádat řízený trénink v podmínkách, které simulují očekávané závodní prostředí, nebo ještě lépe trénovat v prostředí, které navodí nejúčinnější adaptační pochody. Je to stejné jako s tréninkovými zónami – ne vždy vám trénink závodním tempem přinese ten nejlepší benefit.

Problematika optimálního adaptačního tréninku znamená tedy v prvé řadě stanovení nejúčinnější velikosti teplotního stresu a jeho následné uplatnění v tréninkové jednotce.

Rozsáhlá problematika teplotně adaptačního tréninku přesahuje rámec tohoto krátkého textu. Tato oblast prošla poměrně bouřlivým vývojem a dnes existuje již celá řada účinných strategií, podložených kvalitními studiemi ze všech oblastí sportu.

Senzor CORE umožňuje objektivní indikaci tepelného stresu dané osoby, včetně možnosti přesného určení individuálního stresového prahu. Adaptační trénink bez respektování individuálních kritických hodnot výrazně snižuje výsledný účinek, nehledě k možnosti vyvolání nežádoucích projevů přílišného tepelného přetížení organismu.

Některé základní tréninkové principy, odkazy na studie a populární články ohledně problematiky adaptace organismu jsou uvedeny na konci tohoto příspěvku.

 

TO NEJLEPŠÍ NAKONEC

Kromě možnosti zakročit pokud naše teplotní kontrolky míří nezadržitelně do červeného a je jasné, že dříve nebo později budeme mít problém, nabízí CORE díky výše zmíněné možnosti aktivní adaptace organismu ještě jeden poměrně nečekaný, ale o to zásadnější benefit.

Aktivní adaptace těla vůči teplotnímu stresu totiž kromě jiného znamená, že tělo si vylepšuje parametry a složení vlastní krevní plasmy. Kromě toho, že si tak budujeme lepší tepelnou odolnost je také vědecky ověřeno, že účinky takovéhoto adaptačního mechanismu jsou obdobné, jako trénink ve vysoké nadmořské výšce. Dokonce s vyšším procentem spolehlivosti dosažení kýženého výsledku. Tedy jednoduše řečeno – efektivně řízený trénink ve vyšší teplotě vede ve svém důsledku k lepšímu přenosu kyslíku do svalů. A to nejen při vysokých teplotách, ale v jakémkoliv prostředí. Adaptace na teplotní stres tedy zlepšuje výkonnost sportovce za každých podmínek.

Pokud si uvědomíme, že vytvořit prostředí pro řízený trénink v teplotním stresu, znamená pouze vlastnit cyklistický trenažér, přetopenou místnost a prostředky pro sledování výkonu a teploty těla, je nasnadě, že se nám otevírají obrovské možnosti.

 

--------------- Užitečné odkazy:

Lorenzo S, Halliwill JR, Sawka MN, Minson CT. Heat acclimation improves exercise performance. J Appl Physiol (1985). 2010 Oct;109(4):1140-7. doi: 10.1152/japplphysiol.00495.2010. Epub 2010 Aug 19. PMID: 20724560; PMCID: PMC2963322.

Boynton, J. R., Danner, F., Menaspà, P., Peiffer, J. J., & Abbiss, C. R. (2019). Effect of Environmental Temperature on High-Intensity Intervals in Well-Trained CyclistsInternational Journal of Sports Physiology and Performance14(10), 1401-1407. 

CyclingTips Articles:
Temperature doping: Are there optimal temperatures for indoor training?
Can heat acclimation really improve endurance performance?

BEATING THE HEAT: HOW TO RIDE IN (AND ADJUST TO) HOT CONDITIONS

HEAT TRAINING FOR SPORTING PERFORMANCE

 

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku a zaevidovat přijatou tržbu u správce daně; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.