Asturijský dvojboj závěrečného týdne Vuelty měl už na papíře parametry dvou po sobě následujících královských etap a Covadonga i Gamoniteiro to jen potvrdily. Sympatický pokus o zvrat kolumbijského vyzyvatele, ledový klid vítěze, který nemusel jít až na hranu svých možností, velký únik a úžasné výkony. Jaká byla 17. a 18. etepa letošní Vuelty z pohledu čísel?
ETAPA 17. - Bernalovo odvážné sólo
Královskému summitu 17.etapy na jezero Covadonga předcházelo obtížných 184km a 3700m v bláznivém tempu. Za deštivého a poměrně chladného počasí. Na metě 61km do cíle, v polovině předposledního stoupání překvapivě útočí Egan Bernal (INEOS Grenadiers), který si tohle místo vybral jako způsob svého posunu v celkovém pořadí.
Kolumbijcův odvážný tah připomíná Chrise Frooma v nejlepších letech, který právě takto získal na svoji stranu Giro d’Italia 2018. Neuvěřitelným sólem na Colle delle Finestre se tehdy zbavil všech a pokračoval skvělým sjezdem do údolí v dnes už nepovolené pozici supermana, 30km časovkou přes údolí až do vítězného finálního dojezdu.
Jenže na rozdíl od Toma Dumoulina na tehdejším Giru, Roglič Bernalův nástup zachytil s kamennou tváří a očekáváním co bude dál.
Od paty kopce jelo Jumbo Visma do tohoto 10% stoupání (La Collada Llomena) 6minut špičkové řemeslo - VAM 1870 (Vertical Ascend in Meters - počet nastoupaných metrů za hodinu). To je hodnota, která je naprostá hrana. Zvládnou ji zhruba půl hodiny pouze špičkoví vrchaři. Osamocený jezdec musí mít výkonnost blížící se 7W/kg . Pro 61kg vážícího Sepa Kuse v týmovém vláčku Jumbo Visma, řítícího se do tohoto kopce rychlostí 20km/h to znamená 412W a 6.7W/kg.
Sedm kilometrů před vrcholem toho stoupání přebírá iniciativu INEOS Grenadiers (nejdříve Pidcock a poté Sivakov) a tempo se ještě zvedá! Z pelotonu odpadá každých pár vteřin několik jezdců, včetně vedoucího Nora Eikinga a jezdci ve žlutých dresech Jumbo Visma se po sobě dívají, co tohle má znamenat.
Pak se zvedá Bernal a na jeho zrychlení má odpověď už pouze Primož Roglič. Jejich nástup zkusí zachytit ještě dvorní Rogličův vrchař Sepp Kus krátkým zrychlením na 600W (9,8W/kg), ale po vyhodnocení situace a zřejmě i po poradě s týmovým vedením, ponechává Rogliče s Bernalem svému osudu.
Oba unikající jezdci téměř okamžitě získávají k dobru třicet vteřin a jejich náskok vteřinku po vteřině roste. Tempa pro zbývajících třináct jezdců na čele, se ujímá trojice jezdců Bahrain Victorious, o tempo pro odpadlého muže v červeném se stará Jan Hirt. Náskok unikajícího dua se na vrcholu stoupání La Collada Llomena tak ustálí na nevýrazných 45s.
Po obtížném a nebezpečném mokrém sjezdu z vrcholu, kde duo Bernal Roglič získává riskantní jízdou dalších 35s (Eiking, Vlasov a další v něm padají), následuje nejtěžší část úniku. 34km časovka údolím. Úkol zní: „Uhájit co možná nejvíce z tenkého náskoku 1:20“.
A to se daří, za překvapivě výrazné pomoci Rogliče. Primož střídat Bernalovi nemusel, ale zřejmě brzy pochopil, že jeho výkonnost není pro něj hrozbou a ve stíhačce údolím mu byl nápomocen. Oba jezdci zvládli tuto 40ti minutovou časovku dvojic neskutečným průměrem 49,9km/h!
Výjezd na Lago di Covadonga je nepravidelné 12km stoupání s 10% sklonem a strmými pasážemi až 16%. Roglič v něm nasazuje své strojové tempo a vypadá uvolněně. Bernal však za jeho zadním kolem očividně trpí, aby se zhruba v polovině stoupání doslova "uvařil" a musí zvolnit. Primož později prohlásil: “Neútočil jsem, pouze jsem jel svoje tempo”.
Bernal musí zvolnit a oklepat se, Roglič během 1,5km získává 37s a pronásledovatelé - Lopez (Movistar), Yates (Ineos) a Kus (Jumbo Visma) se Bernalovi přibližují na 50s. Tempo této trojčlené skupiny je prakticky stejné jako Rogličovo – 6W/kg, VAM 1700, což jen potvrzuje Rogličova slova. Na uvedenou trojici se posléze dotahuje i Mas (Movistar), Haig a Mader (oba Bahrain Victorious) a začnou tvrdit muziku (VAM 1800, 6,4W/kg), aby 2km před cílem Bernala dostihli. Náskok Rogliče v cíli 1:40, Sep Kus odráží útoky Lopeze a Yatese a bere jim bonusové sekundy za 2.místo.
Dojezd na Lagos de Covadonga byl pro Rogliče půlhodinový tempový trénink 6W/kg, VAM 1700. Pokud je třeba zvládá Primož i třetí týden sólově půlhodinový VAM 1900 (7W/kg) a tahle schopnost ho spolu s Tadejem Pogačarem nekompromisně odlišuje od zbytku startovního pole. Rozdíl mezi VAM 1800 a 1900 znamená na půlhodinovém stoupání náskok 1,5minuty a to je prostě příliš.
ETAPA 18. - Závěrečné boje o konečné pořadí
V 18.etapě s prémiovým dojezdem na do mlhy zahaleném Gamoniteiru a s nastoupanými 4500 metry určují dění kromě denního úniku v čele s "nesmrtelným " australanem Storerem (DSM) hlavně ambice týmu Bahrain Victorious.
První stoupání 30min VAM 1500, druhé stoupání 26min VAM 1560, třetí stoupání 18min VAM 1500 a finále: 14km dlouhý neznámý kopec Gamoniteiru s převýšením 1400m a poměrně pravidelným sklonem 10%. Po necelé půlhodině v kopci, kdy jezdci Bahrain Victorious mačkají zbytek pole pomocí VAM 1700, se tempa ujímá Jan Hirt pro Luise Mentjese (Vanty Goubert). Je to prakticky poslední příležitost, jak ho dostat do první desítky v celkovém pořadí (za vypadlého Eikinga, který si sedm etap užíval trikot celkového lídra). Téměř okamžitě odpadá druhý muž letošního Gira Caruzo a Hirt během 600m stahuje 30s z náskoku Storera. Skupinku jezdců na celkové pořadí protřídí na pouhých 11 mužů. VAM 1850!
Vzápětí akceleruje Bernal, Roglič bez problémů akceptuje, po chvíli si je dojíždí i Kuss a dvojice jezdců Movistaru López a Mas. Tento úsek do 12% stoupání ukázal 1,5min VAM 2100 a 7,3W/kg!
Na metě posledních 4km do cíle Bernal opouští špici, tempo na sebe bere Kus a drží VAM 1550 (tempo odskočeného De la Cruze). Náhle zaútočí López a bleskově si dojíždí zbývajících 23s na vedoucího De la Cruze a svým VAM 1800 ho míjí doslova jako “stojící patník”.
Závěrečný půldruhý kilometr na sebe bere Roglič. Jede naplno, a do finálního 50m 17% stoupání trhá své spolujezdce aby jim ještě pár vteřin nadělil a sobě připsal bonus za 2.místo (15s za skvěle jedoucím Lópezem).
VAM tria Roglič, Bernal, Mas na posledních 2km i s drobným taktizováním dosahuje opět špičkových 1910.
Celá první desítka jezdců skončila v této královské etapě do jedné minuty po Rogličovi. Tedy kromě vítězného Lopeze i Mas, Bernal, Haig, De la Cruz, Mader, Meintjes, Kuss i Yates zvládli toto více než 50ti minutové stoupání pomocí VAM 1660. Jejich hodinová výkonnost i 18tý den tohoto náročného etapového závodu je téměř 6W/kg (neboli FTP u 70kg vážícího jezdce 420W).
Další důkaz, že špičkoví jezdci Grand Tours jsou schopni podávat vrcholné výkony i v závěru třetího týdne.
Robert Kleiner, s1w.cz
článek vyšel v magazínu 53x11